Avatar FanFiction

Tsuteyova pomsta – 9. V oblacích

Od , 24.Úno 2011 v 22:58 , zařazeno v Tsuteyova pomsta

Obsah               Melodie na pozadí

9. V oblacích

Tsutey vyrazil směrem k cestě Nebešťanů.
Dosud měl před očima tvář Sylwanin a cítil její krev na svých tvářích.
Byl myšlenkami stále ve škole a to se mu málem stalo osudným.
K průseku v džungli to bylo letem na ikranovi chvilku a tak se náhle vynořil nad Nebešťany.
Ti na nic nečekali a ihned spustili poplach.
Nebešťané si uvědomovali, že tento osamělý jezdec zde není náhodou.
Stroje odhodily náklad, co zrovna nesly a spěchaly k odložených velkým zbraním.
Pěší vojáci také ihned spustili palbu z ručních zbraní, co měli v pohotovosti.
Žlutočerveně svítící projektily vystřelily k obloze a nebezpečně blízko míjely Tsuteye.
Asi některý zasáhl křídlo ikrana, protože ten hlasitě zavřeštěl a
Tsutey ucítil jeho bolest na levém křídle.
Okamžitě vytočil zatáčku do vývrtky směrem dolů, tím získal rychlost
a bleskově zmizel nad stromy okolní džungle.
Po chvíli klidného letu se ikran uklidnil, nebylo to nic vážného, jen se vylekal.

Jeho ikran byl mimořádný samec s rozpětím křídel o délku paže větší než ostatní ikrani v klanu.
Také jeho zbarvení do modro fialové místo pro samce obvyklé tmavé modré a hnědé bylo neobvyklé.
Při zkoušce lovce v horách si všiml, že i ostatní horští ikrani z něho mají respekt a drží se od něj dál.
Tím ho upoutal a proto si ho vybral. Ostatní utekli, ale on jediný zůstal a neustoupil.
Spojit se s ním nebyl problém, na to se Sylwanin dlouho a tvrdě cvičili.
Zato ikran žádný podobný výcvik neměl a tak se nechal napálit a spoutat.
Pak navázali první spojení. Ale zkrotit ho v letu mu trvalo dva dny.
Sylwanin na své samici už dávno létala, ale on stále zápasil s jeho odporem.
Mazaný ikran ho na oko poslouchal a jak se přiblížili ke stromu, nevynechal žádnou příležitost,
aby se svého jezdce o větve zbavil.
Tsutey už byl podřený od větví, mokrý, pokousaný, ale nevzdal se.
Na noc se přivázal k jeho krku, aby mu neuletěl a nezrušil po dobu noci ani spojení.
Ikran se tak také nevyspal a druhý den to unavený, žíznivý a hladový vzdal.
Tsutey vzápětí z jeho hřbetu ulovil mladého hexapoda a ikran pocítil nepoznané vzrušení z lovu.
Jelínka naporcoval a po kouscích ihned ikrana nakrmil. Tím začalo jejich pouto.
Ikran se naučil, že soužití s modrým ďáblem na svém krku má své výhody.
Dělalo mu dobře cítit jezdcovu pochvalu a sdílet s ním jeho lovecké výpravy.
Již z dřívějška měl v pravé noze zaraženou třísku, která ho často bolela.
Zvedl pařát a jeho pán mu třísku šetrně odstranil a ještě ho pochválil, že na své zranění upozornil.
Už nebyl sám a mohli se spolehnout jeden na druhého.
Nyní se od něj nehnul, naopak často se dožadoval více pozornosti.
Tsutey už ani nevěděl, co všechno za nemožné kousky s ikranem vyzkoušeli.
Nyní byli jako jedno tělo a jedna mysl. Nikdo z klanu ho nepředletěl.
Když lětěli ve skupině, jeho ikran nikoho jen tak nepustil do vedení před sebe.

Jakmile se dostatečně vzdálili od nepřátel, začali ve spirále nabírat výšku.
To stálo ikrana dost sil a tak když Tsutey pomyslel na lov a jídlo, ikran nečekal
a ihned se hlasitě ozval. Poslední dva dny skoro nic neměl, jen vodu, ovoce a sušené maso.
Tsutey mu v myšlenkách přislíbil čerstvý úlovek, i jeho lákala představa čerstvého pečeného masa.
Ikran s touto myšlenkou znatelně pookřál a začal mávat křídly silněji a nabírat výšku rychleji.
Když se dostali na úroveň mraků, Tsutey je vedl zpátky k cestě.
V bezpečné výšce plachtili těsně pod mraky a sledoval tmavé tečky na hnědé cestě,
zřetelně se vinoucí zelení pralesa.
Jeho ostrý zrak snadno rozeznal vojáky, kráčející stroje i vozidla pohybující se po cestě.
V této výšce na něj ze země nemohli a snad si ho ani nevšimli.
Obkroužil konec cesty.
Nebešťané se zase vrátili k práci, na podobná vyrušení byli zvyklí.
Pak se vydal směrem k Pevnosti.

Sledoval cestu pod sebou a čas od času na ní viděl nějaký stroj, ale žádné pěšáky.
Na nepřátele na cestě nebude útočit, když se konečně rozhodli nechat kácení
stromů a stáhnout se. Nechtěl, aby si to rozmysleli.
Nechtěl, aby oběť Sylwanin a  jejich druhů byla marná.
Jen ať zmizí zpět, odkud přišli !
Hleděl do dáli před sebe, kde se rovná cesta ztrácela za obzorem.
V tom místě se zvedal k nebi tmavý kouř a vedl ho k jeho cíli.

* * *

Když se Tsutey přiblížil na dohled Pevnosti Nebešťanů, domníval se,
že bude moci opět provést sledování nepozorován z velké výšky, ale tentokrát se mýlil.

Mraky nad ním začaly prosvítat podivné rovné červené blesky vylétající z Pevnosti,
velice rychle si ho našly a držely se ho, i když se s ikranem vlétl ukrýt do mraků.
Tsutey nechápal, jak ho mohli sledovat i v takové výšce uprostřed mraků,
kdy on viděl kolem jen bílou mlhu.
Let v mracích nebyl příjemný, za chvíli byl úplně mokrý a postroj klouzal.
Spoléhal tak jen na druhé malé oči ikrana a jeho instinkt, aby nenarazili.
Červené duhové skvrny v mlze ukazovaly, kde se blesky nachází, jinak nic neviděl.
Blesky několikrát přes něj přejely, nic necítil, byly jen jako paprsek světla.
Když se jeden ale mihl přes jeho oči, ucítil intenzívní bolest a na chvíli oslepl!
Chytil se volnou rukou bolestivě za oči a chvíli si je třel.
Pochopil, že červené blesky jsou nová zbraň Nebešťanů a snaží se ho na dálku oslepit.
Kdyby se jim to povedlo, snadno by ho dostali.
Dostal strach o svého ikrana.
Kdyby ten přišel o zrak, zpanikařil by a mohl by ho shodit.

Zezadu se ozval hluk a přiblížil se létající bojový stroj nepřátel.
Tsutey prudce změnil směr letu a to mu zachránilo život.
Ozvala se střelba!
Těsně nad hlavou mu přeletěl ohnivý roj záblesků a zmizel opět v bílé mlze.
Opět změnil směr letu, začal prudce klesat a vylétl z mraků.
Tsutey se ohlédl a uviděl, jak stroj Nebešťanů také vylétl z mraků.
Neletěl přímo za ním, jak čekal podle posledního zvuku, ale byl kus před ním.
Vpadl mu do boku a snažil se mu odříznout cestu!
Tsuteye zamrazilo.
Nepřítel ho celou dobu viděl, a to i v mracích!
Nebylo jiné vysvětlení.
Pevnost byla zatraceně dobře hlídána technikou Nebešťanů a to i ve vzduchu.
Tsutey si uvědomil bezprostředně hrozící nebezpečí a nabral střemhlavý let.
Stáhl si před oči ochranné krovky, aby mu neslzely.
Jeho rychlost se během chvíle zněkolikanásobila a nepřítel zůstal daleko za ním.
V prudkém větru si musel přidržet copánek, aby udržel tsaheylu (spojení) s ikranem.
Stihl jen letmo obhlédnout pětiúhelníkový tvar obrovské pevnosti,
vjezd a rozložení větších staveb, když mu v ústrety vyrazily dvě ohnivé čáry střelby.
Uvědomil si, že pokud nebude opatrný, sestřelí ho a přijde o svého ikrana!
Nabral směr mimo Pevnost a začal rychle kličkovat.
Ikran krátce zavřeštěl.
Strach Tsuteye se přenášel na ikrana a prudké změny směru ve vysoké rychlosti mu působily bolest.
Snesl se dolů a ukončil střemhlavý let.
Když se ohlédl, pronásledovatele neviděl.
Vydechl si a pohladil ikrana.

Znovu se ozval hluk nepřátel.
Rozhlédl se a spatřil, že dva další stroje vzlétly od pevnosti a snaží se ho obklíčit.
Prudce změnil směr.
A zase.
S vodorovným letem a kličkováním rychle ztrácel rychlost.
Nakonec se oba stroje usadily za ním a vytrvale se ho držely.
Ne, blížily se!
Neuletí jim!
Chtěl obletěl vysoký strom, čnící před ním do výše nad okolní prales,
ale vytušil za sebou nebezpečí.
Ohlédl se a vyděsil se!
Od jednoho stroje za ním se odlepilo něco žhavého a neuvěřitelně rychle se blížilo!
Musí uhnout!
Vlevo nebo vpravo?
Využil zbývající rychlosti letu a prudce nabral výšku.
Ta věc přeletěla pod ním, zanechávajíc za sebou kouřovou stopu a narazila do kmene stromu.
Vzápětí se jasně zablesklo a mohutná ohnivá tlaková vlna ho odhodila ze směru.
V poslední chvíli zahlédl mezeru mezi větvemi stromu, vlétl dovnitř a zabránil tak srážce.
Proletěl obřími větvemi stromu a na druhé straně opět vylétl ven.
Ohlédl se.
Nepřátelé zůstali za stromem a na chvíli ho tak ztratili z dohledu.
Cítil, že jeho vystrašený ikran takové tempo už nevydrží!
Prudce slétl mezi stromy pralesa a na nejbližším vhodném přistál.
Ikran se zaryl svými drápy do popínavých rostlin na kmeni a prudce oddychoval.
Tsutey ho poplácal po krku a v duchu ho zahrnul uklidňující pochvalou.
Oba koukali nad sebe.
Po chvíli se ozval hluk a po nebi pomalu proplouvali nepřátelé.
Hledali je.
Dávali tak jasně najevo, kdo je zde na obloze pánem.
Z nedalekého obřího stromu stoupal kouř.
Strom hořel!

Nepřátelé ještě chvíli poletovali kolem vysokého stromu a pak to vzdali.
Když utichl hluk strojů a sami si trochu odpočinuli, odlétl s ikranem k nedaleké řece.
Tsutey zkontroloval postroj, který se vlhkem uvolnil, ale ponechal mu ho volný.
Ikran se dosyta napil a odpočíval. Dnešní den ho stál hodně sil.
Vděčně se díval na svého lovce a očekával k vodě nějakou přílohu, co by zbaštil.

Tsutey prohledal svůj lovecký vak na postroji ikrana, našel druhý nůž a svazek šípů.
Sušené maso a ovoce již snědli. Musí získat opět sílu, musí jít něco ulovit.
Vytáhl náhradní tětivu a šel se podívat po vhodném dřevě na výrobu nového luku.

(pokračování zde)


Napsat komentář

6 Komentářů k tomuto příspěvku