Avatar FanFiction

Návrat na Pandoru – 3.Noční procházka

Od , 30.Led 2010 v 9:00 , zařazeno v Návrat na Pandoru

Už se schylovalo k večeru kdy je Pandora nejkrásnější a já čekal na onu vzácnou návštěvu kterou jsem měl po ní provést. Defend se pořád vznášel na stejném místě a já stál pozorujíc její podvozek.

Neytiri ke mně přistoupila a řekla: „Doufám že tvůj plán vyjde Jaku.“

Já: „To doufám taky.“

Z podvozku lodi pomalu vyjel heliport na kterém stála helikoptéra pro čtyři osoby. Vznesla se do vzduchu a pomalu snesla až přede mě a Neytiri. Vyskočil z ní Samuel Kenton ve své Avatárské podobě a já ho pozdravil.

Já: „Dobrý večer pane Kenton,doufám že se vám dnešní procházka bude líbit.“

Samuel: „Zdravím pane…. jak že to bylo, o ano Sully. Doufejte že se mi líbit bude. Nerad ztrácím čas, ale tak nějak jsem doufal že mě provedete sám.“

Já: „To ano Neytiri odejde pryč.“

Neytiri se sebrala a odešla za ostatními do vesnice. Pandora v tuto chvíli ještě nebyla tak osvětlená. Musel jsem jí tudíž trochu pomoci. Vybídl jsem Samuela aby šel za mnou a zmizeli jsme oba ve tmě.

Samuel: „No musím říci že ta planeta je opravdu nádherná pane Sully jsem nadšen.“ (ironie)

Samuel se opřel o jeden ze stromů a ten se rozzářil světle modrým až zeleným světlem. Samuel tak rozpoutal velikou hru světel. Bylo to jako když to Jake viděl poprvé. V té chvíli poprvé potkal Neytiri která ho zachránila od smečky nějakých šakalů.
Samuel stál udiveně na místě a prohlížel si krásnou hru světel. V jeho očích bylo vidět že něco podobného nikdy neviděl.

Samuel: „To,to je nádherné………………

Já: „Já vím, poprvé jsem také koukal.“

Samuel: „Něco takového se jen tak nevidí.“

Samuel sáhl na větev kde zrovna byla ještěrka co se jí otevře vrtulka a začala létat. Samuel s sebou trochu škubl ale hned se mu líbila.

Samuel: „Já,já stále nevím. Za ten kámen se platí 20 miliard za kilo. A já peníze stále potřebuji.“

Já: „To jsou pro vás peníze to nejdůležitější na světě chlape?

Samuel: „Kdysi ještě nebyli.“ řekl Samuel potichu.

Samuel: „Bylo tu ještě něco jiného co mě drželo při životě.“

Já: „A co to bylo?“ zeptal jsem se.

Samuel chvíli koukal do země jako kdyby byl úplně mimo a pak se na mě otočil a řekl zvýšeným hlasem: „Do toho vám vůbec nic není pane Sully. Naše prohlídka tu končí. Nashledanou.“
Zvedl ruku na které mě vysílačku a řekl: „Pánové už jsem zkončili s procházkou můžete pro mě přiletět.“

Rázem přiletěla helikoptéra, Samuel do ní nastoupil a odletěl zpět do Defendu. Přiběhla ke mně Neytiri a zeptala se mě: „Tak co jak jsi dopadl.“

Já: „Já nevím, já nevím……….”

Nyní bude vyprávět Samuel:

Přiletěl jsem na Defend a šel uložit své tělo Avatára ke spánku. Lehl jsem si, zavřel oči a probudil se ve svém lidském těle. Vstal jsem a šel dlouhou chodbou až do své pracovny. Sedl jsem si do svého vyhřátého křesla a zíral na svůj stůl kde byla fotka….. mé zesnulé ženy. „Kdysi mi záleželo i na jiných věcech.“ Ach Sandro, mám teno úžasný svět zničit nebo zachránit………….


Napsat komentář

3 Komentářů k tomuto příspěvku