Jake zprudka otevřel své nové oči. V ten okamžik kořeny táhnoucí se celým prostorem kolem stromu duší začaly potemňovat od nejvzdálenějších po ty nejbližší. Postupně potemněly úplně všechny. Čím silnější, tím pomaleji. V ten moment se Pandorský svět zastavil, zejména Neytiřin svět, který potemněl ještě více než kořeny. Před devadesáti dny, když ho poprvé potkala, chtěla ho sprovodit z Pandory. Tětiva byla napnutá a hrot šípu již vyhlížel svůj cíl. Když v tom Eywa svým znamením zakročila. Nyní je vše opačně. Nyní by dala vše, aby se probral. Snad by i celou Pandoru vyměnila za to, aby mohli být nadále spolu. I kdyby to mělo být na jeden jediný den. Tak moc ho milovala. Jake oči otevřel, ale nic dalšího se nestalo. Nepohnuly se, ani zorničky nereagovaly na osvětlení, když víčka přestala skrývat velké na’vijské oči. V očích nikdo nebyl. Byla již temná noc, ale strom duší zářil jako obvykle. Taková míra osvětlení by měla způsobit celkem rychlé stažení zorniček. I když je místní flora plná bioluminiscenčního svitu navi’jským očím stačí velice málo světla a zorničky se začnou stahovat. Jake tam stále nehnutě leží.

Neytiti pohlédla na svou matku a tsahika, se zoufalstvím se zeptala: „säflä?“ (Povedlo se?)

Mo‘at pohlédla na Neytiri, ale nic neodpověděla, alespoň ne slovy. Jejich oči se střetly a Mo‘atin pohled řekl víc, než by řeklo tisíc slov v jakémkoli jazyce. Neytiri se vlily slzy do očí. Spodní víčka bránila slzám ukápnout, ale v jich v očích se utvářelo příliš mnoho slz na to, aby je víčka udržela. Nejdříve slzy neudrželo dolní víčko pravého oka. Slza jí sklouzla dolu po tváři přes koutek úst, který kapce sebral část hmoty a na chvilku ji tím pozdržel. Slza dál sklouzává dolů, vedle brady vytvořila kapku, která váhala, jestli chce ukápnout hned nebo ještě musí narůst. Menší gravitace Pandory a jiná viskozita navijských slz způsobovala, že přestože kapka byla celkem veliká, tak ještě ne a ne ukápnout. I slzy z levého oka si již našly cestu ven. Ztekly dolů po levé tváři, kde vznikla další podobně váhající kapka. Obě kapky Neytiri lechtaly na sanici. Měla však jiné starosti než se nechat rozptylovat slzy.

“MaJake, tìtxen si,” (“Jakeu, no tak už se prober,”) vypustila svůj pocit nahlas.

Chtěla říct více, ale byla přerušena. Z čista jasna se ozval křik ikranů. Zároveň se zvedl vítr. Mohlo to být znamení od Eywy? Nebo jen náhoda. Ochočení ikrani se málokdy takto projevovali. Velkou část lidu vylekali včetně Neytiri. Ta trhla hlavou, aby se otočila směrem k ikranům podívat se, co se děje. Povyk se vytratil a zůstávali v klidu. Pohyb její hlavy způsobil, že obě kapky se odlepily od sanice. Dopadly Jekeovi na hruď.

Jakeovy mrtvé oči říkaly, že za nimi nic není, ale nebylo to tak. Jakovo vědomí pomohla Eywa úspěšně přenést do nového těla, které není už jenom Avatar – špička lidské technologie pro vykrádání a dobývání cizího světa. Avatar se právě stal Jakeovým pravým tělem, to bylo trochu jiné. Proces spojení nebyl tak rychlý, jako v linkové komoře. Jakeovo vědomí se postupně spojovalo s novým tělem výrazně pomaleji. Začínal pociťovat postupně své okolí. Vnímal pod sebou zem, na které bezmocně ležel. Čím dál více vjemů začal pociťovat z celého těla, zejména mrazení v oblasti šíje. Ve skutečnosti ho nic nemrazilo. Jen to tak cítil. Rituál byl u konce a přestala být potřeba nervová vlákna pronikající zejména do jeho šíje pro spojení, které Jake poprvé viděl, když se lid Omaticaya snažil zachránit jeho kamarádku Grace. Byla to i znovunalezená kamarádka lidu Omaticaya, když se Jakeovi podařilo domluvit, aby se mohla vrátit k rodnému stromu, kam měla zapovězeno vstoupit jako všichni cizáci. Mrazení v šíji způsobované odpojováním nervových vláken postupně odeznívalo.. Hlavou se mu honilo spoustu věcí. Zejména negativních. Co když se to nepovedlo? Co když bude postižený? Jak by potom mohl žít na Pandoře mezi na’vi? Došla mu jediná věc, rituál se musel povést. Mrtví přece nepřemýšlí.

V mysli uslyšel hlas: “Jaku, tak už se prober!”

Nebyl si jist, odkud hlas přichází. Blouzni? Eywa? Nebo slyší skutečný hlas někoho z lidu? To Jakea přivedlo na jiné myšlenky, které nebyly již tak ponuré. Vzpomněl si, jak mu lid vysvětloval, že každý se rodí dvakrát. Poprvé když spatří světlo světa. Podruhé když si obhájí postavení mezi lidem. Jake má tu výsadu, že právě teď se rodí potřetí. A začal se soustředit na to, aby se probudil. Nejdříve začal vnímat sluch. Nepatrné poryvy větru vnímal jako hudbu, odrážející se o větve a fosforeskující třásně stromu duší. Následně začínal nad sebou pozorovat růžovo-fialové světlo a hned mu bylo jasné že se jedná o strom duší. Nejdříve ho to velice oslňovalo. Obraz se z neforemného fleku začínal čím dál víc vyostřovat, ale chvíli trvalo, než se vyostřil natolik, aby poznal nad sebou svoji milovanou družku. Bylo mu líto, jak hluboce je smutná a napjatá, jestli se rituál povedl. Po chvíli začaly správně fungovat zorničky které se mu zúžily. Neytiri zpozorněla, ale její smutný výraz přetrval.

Jake se chtěl pohnout, ale nedařilo se mu to. Usilovně se snažil. Myslel na jediné. Nemohl se dočkat až se bude zase hýbat. Těšil se na to až bude opravdu jedním z lidu. Každou vteřinou vnímal další a další pocity z celého svého těla. Ne všechny byly úplně příjemné. Pod levou lopatkou pociťoval drobný pohyb, která ho lechtal. Možná brouka nebo červa. Nedokázal rozlišit. Neytiri ukápla další slza na Jakeův hrudník. Tentokrát již přesně cítil kam. Uklidňovalo ho, že dělá pokroky ve splynutí se svým novým tělem. Uvědomil si, že koncem levého ukazováčku cítí kořen stromu. Jake začal přemýšlet, jak to celé dlouho ještě potrvá. Sám nevěděl ani kolik času uběhlo. Před začátkem rituálu byla tma. Nyní je taky tma, ale je stejný den? Každá vteřina mu připadala neskutečně dlouhá. Znovu zkusil pohnout ukazováčkem levé ruky. Tentokrát do toho vložil celou svou vůli. Povedlo se! Opravdu se povedlo, ale jen o nepatrný kousek, který byl tak malý, že si ho nikdo nemohl všimnout. Nejdůležitější v tuto chvíli bylo, že to cítil on sám. I tento malý kousek byl pro Jakea dobrým znamením, že je na správné cestě. Dodalo mu to obrovskou porci povzbuzeni a naděje, že všechno bude v pořádku.